Web Development Services

Bydlete zdravě, budete se cítit lépe

V budovách trávíme až 80% veškerého času. Dbejte na to, abyste se vy i vaše děti pohybovali v prostředí, kde se budete cítit dobře.

Historie

Abychom získali nadhled, podívejme se, jak žili naši předkové v relativně nedávné minulosti – před 1. světovou válkou.


Na českém venkově obývala průměrná rodina s pěti dětmi jednu společnou místnost o rozměrech 15-25 m2. Bylo v ní teplo z vaření a spali v ní rodiče s nejmenšími dětmi. Starší děti přespávali na půdě na seně a ve velkých mrazech v chlévě. Vnitřní prostředí to asi nebylo nic moc, ale vzduch spalovaný a odváděný pecí přiváděl do stavby netěsnostmi čerstvý vzduch.


Takovéto udržitelné bydlení bylo srovnatelné s energetickou spotřebou nízkoenergetického domu 50 kWh/(m2.a). 

Jak bydlíme dnes

Slušné, tzv. sociální bydlení pro rodinu se dvěma dětmi je zastropeno až na 120 m2 užitné plochy. Topí se na „trenýrkovou“ teplotu 24 °C. Okna jsou po většinu dne zavřená, což výrazně zhoršuje kvalitu vnitřního prostředí.


Pokud nemá dojít k ohrožení zdraví obyvatel, neměla by koncentrace CO2 vystoupat nad 1500 ppm. Prakticky to znamená přivést do místnosti za hodinu průměrně 25 m3 čersvého vzduchu na obyvatele.


Pro zachování „normálního“ čerstvého vzduchu bez trvale otevřeného okna bychom museli každou půlhodinu na pět minut udělat průvan.

Co způsobuje vysoká koncentrace CO2

Ve skutečnosti se u starých domů i novostaveb s novými okny (i u těch s mikroventilací) koncentrace CO2 pohybuje nad 2500 ppm, což je pro trvalé bydlení vyloženě nevhodné.


CO2 v tomto množství způsobuje:

  • ospalost
  • nekoncentraci
  • únavu
  • onemocnění

Vzpomeňme na vydýchané třídy na základních školách, kde na konci hodiny polovina žáků byla ospalá, jak jsme se těšili, až se otevřou dveře.


Obecné problémy spojené s nedostatečným větráním

  • Poškození staveb vlhkostí
  • Roztoči
  • Plísně, alelgie
  • Nemocnost obyvatel

7 zásad zdravého bydlení

Ekologickou výstavbu v dnešní době spojujeme nejen s ochranou životního prostředí, ale je zároveň synonymem nové kvality bydlení. Zahrnuje energeticky úspornou výstavbu, stavební biologii a stavební ekologii.


1. Vytvoření zdravého vnitřního klimatu

Kvalitu obytného prostředí ovlivňují zdravotní, klimatické a psychologické faktory. Důležité je zabezpečit vyloučení vnějších zdrojů škodlivin.


Vytváření optimálního vnitřního klimatu zahrnuje všechny složky ovlivňující tělesnou pohodu lidského organismu, jako jsou teplota, vlhkost a pohyb vzduchu, světlo, akustika, vliv různých záření, elektrických a magnetických polí, iónů, geopatogenních zón a elektromagnetického smogu.


2. Výběr stavebních materiálů

Ekologická bilance stavebních materiálů (náročnost získávání surovin, způsob výroby a přepravy, recyklace).
Vliv výběru na zdravé mikroklima.
Stavebně-fyzikální vlastnosti materiálů.


3. Řešení stavebních konstrukcí a detailů

Kvalita stavebních konstrukcí má přímý vliv na ekologické parametry stavebního díla. Zde sehrávají důležitou roli tepelná ochrana a vzduchotěsnost obvodového pláště, tepelná akumulace konstrukce, ochrana proti vlhkosti, vodě, hluku a ohni.


4. Energetická úspora

Snaha o redukování energetických nákladů se do praxe promítají v podobě:

minimalizace energetických úniků z budov
využívání místních a obnovitelných zdrojů energie
realizace efektivních technologií na výrobu tepla
Ale i v podobě chování uživatelů budov (např. způsob větrání).


5. Přírodně přijatelná výstavba

Tento postoj se projevuje konkrétně vytvářením uzavřených koloběhů materiálového, energetického, vodního a vzdušného hospodářství v úzkém prostředí bytu nebo domu, nebo obytného sídliště a města, ale i regionálně i nadregionálně.


6. Ekonomicky přijatelná výstavba

Součástí stavby pasivního domu je i stránka ekonomická. Ekologický dům by v principu měl být investičně porovnatelný s běžným konvenčním domem.


7. Estetická kritéria

Ekologické domy nejsou jen senzibilnější (reagují jednak na potřeby uživatelů a zároveň na neustále se měnící klimatické podmínky), ale v konečném důsledku se mohou stát i krásnějšími.

 

V domech trávíme cca 80% svého života. Proto je nesmírně důležité, aby obydlí bylo zdravé a příjemné. Dnes je tomu bohužel naopak. Vhodným řešením je pasivní dům. Stát na jejich výstavbu přispívá statisícovými dotacemi v rámci programu Nová zelená úsporám

ZDRAVÉ BYDLENÍ – EKOLOGICKÁ VÝSTAVBA

Ekologická výstavba (zahrnuje energeticky úspornou výstavbu, stavební biologii, stavební ekologii) se v dnešní době spojuje nejen s ochranou životního prostředí, ale je zároveň synonymem nové kvality bydlení. Touha po bydlení ve zdravém prostředí, ale i po uvědomělém šetření energií a přírodními zdroji jsou dnes přirozenou snahou mnoha lidí. Pro ekologickou výstavbu jsou v současnosti mnohé důvody – ať už se jedná o zabezpečení optimálního, zdraví podporujícího obytného klimatu, úsporný provoz domu a z něho vyplývající šetření energií a přírodních zdrojů nebo v konečném důsledku o všechno, co souvisí s ochranou ŽP.

 

1. VYTVOŘENÍ OPTIMÁLNÍHO A ZDRAVÉHO VNITŘNÍHO KLIMATU

Jde o klima bez negativních vlivů a škodlivin a výsledkem je zdravotně optimální obytné prostředí. Kvalitu obytného prostředí ovlivňují zdravotní, klimatické a psychologické faktory. Důležité je zabezpečit vyloučení vnějších zdrojů škodlivin. Vytváření optimálního vnitřního klimatu v obytných prostorech zahrnuje všechny složky ovlivňující tělesnou pohodu lidského organismu, jako jsou teplota, vlhkost a pohyb vzduchu, světlo, akustika, vliv různých záření (radioaktivní, vysokofrekvenční a nízkofrekvenční), elektrických a magnetických polí, iónů, geopatogenních zón a elektromagnetického smogu.

 

2. CÍLEVĚDOMÍ VÝBĚR STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Ekologická bilance stavebních materiálů (náročnost získávání surovin, způsob výroby a přepravy,recyklace,…) a vliv výběru na zdravé mikroklima, st tím spojené stavebněfyzikální vlastnosti

 

3. OPTIMÁLNÍ ŘEŠENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A DETAILŮ

Vzájemnou kombinací stavebních materiálů a způsobem a důsledností řešení stavebních detailů je poznamenána i kvalita stavebních konstrukcí, což má přímý vliv na ekologické parametry stavebního díla. Zde sehrávají důležitou roli tepelná ochrana a vzduchotěsnost obvodového pláště, tepelná akumulace konstrukce, ochrana proti vlhkosti, vodě, hluku a ohni.

 

4. ENERGETICKY ÚSPORNÁ VÝSTAVBA A BYDLENÍ

Snaha o redukování energetických nákladů v obytné sféře (na vytápění budov, přípravu teplé vody, elektrospotřebiče) je reakcí na rostoucí ceny konvenčních neobnovitelných zdrojů a na omezení úniků CO2. Uvedené požadavky se do praxe promítají v podobě minimalizace energetických úniků z budov, využívání místních a obnovitelných zdrojů energie, realizace efektivních technologií na výrobu tepla, ale i v podobě chování uživatelů budov (např. způsob větrání).

 

5. PŘÍRODNĚ PŘIJATELNÁ VÝSTAVBA

Tento postoj se projevuje konkrétně vytvářením uzavřených koloběhů materiálového, energetického, vodního a vzdušného hospodářství v úzkém prostředí bytu nebo domu, nebo obytného sídliště a města, ale i regionálně i nadregionálně.

 

6. EKONOMICKY PŘIJATELNÁ VÝSTAVBA

Součástí pasivní výstavby je i stránka ekonomická (energetické úspory) a ekologická, které navzájem úzce souvisí. Ekologický dům by v principu měl být investičně porovnatelný s běžným konvenčním domem.

 

7. ESTETICKÁ KRITÉRIA

Ekologické domy nejsou jen senzibilnější (reagují jednak na potřeby uživatelů a zároveň na neustále se měnící klimatické podmínky), ale v konečném důsledku se mohou stát i krásnějšími, odrážející aktuální souvislosti. Jakýkoli pohyb v architektuře s následujícím účinkem a projevem nezapřínila v minulosti pouze izolovaná estetická idea, ale i výraz nových společenských cílů. Proto je ekologie novým imperativem stavební kultury. Využíváním ekologických prvků však není možné automaticky dosáhnout estetického výrazu doby a začleňování těchto prvků do existujících architektonických modelů vyžaduje citlivý a kvalifikovaný tvořivý přístup. Právě tyto nové kulturní cíle jsou motivací nové architektury, která využívá sluneční paprsky na vytápění, dovoluje dennímu světlu stát se prostorovým zážitkem a ze slunce vytváří symbol pozitivní budoucnosti. Samotné zabývání se ekologickými souvislostmi nevytvoří pěkné domy, ale skutečně dobrá architektura bez ekologických řešení v současnosti pravděpodobně není ani možná.

zdroj: Eugen Nagy – Nízkoenergeticky ekologický dům

ZDRAVÉ BYDLENÍ

V domech trávíme cca 80% svého života. Proto je nesmírně důležité, aby obydlí bylo zdravé a příjemné, což je dnes právě naopak! Nejzdravější by bylo bydlet pod širým nebem, stále na čerstvém vzduchu. To je již nereálné a nepřijatelné pro náš způsob života. Alespoň se tím můžeme motivovat. Tzn. stálý přísun čersvého vzduchu, materiály, které jsou zdravotně zcela nezávadné nejenom dnes, ale i za deset, dvacet let, kdy nám nové vědecké studie prozradí, jak jsme opět nesprávně stavěli,apod.. Některé budou mít pravdu, jiné budou překonány. Proto je důležité se také spolehnout na svůj rozum či intuici.

 

CO (NE)TVOŘÍ OPTIMÁLNÍ KLIMA?

  • Tepelná pohoda a optimální vlhkost
  • Odéry v interiéru
  • Jedovaté plyny
  • Prach a kapalné aerosoly
  • Ohrožení mikroby
  • Radon v budově
  • Problémy statické elektřiny
  • Elektromagnetická pole
  • Aeroionty

 

PROBLÉMY ZPŮSOBENÉ NEDOSTATEČNÝM VĚTRÁNÍM

  • Poškození staveb vlhkostí
  • Roztoči
  • Plísně, alelgie
  • Nemocnost obyvatel

 

ŠKODLIVÉ PLYNY

  • Zápach – většinou neškodný, ale nepříjemný
  • H2O – pokud je málo, potom vysoušení sliznice, zvýšená prašnost. pokud mnoho, vytváření kondenzátu, plísně, růst roztočů žijících z domácího prachu
  • N2O, NO, NO2 ve vysoké koncentraci poškození sliznice
  • CO bez zápachu, velmi jedovatý
  • CO2 ve vnitřním prostoru by koncentrace neměla překročit 1500 ppm
  • Výpary formaldehydu negativní vliv na oči a horní cesty dýchací
  • Radon,toron – rozpadové produkty se uklaádají v prachových částicích ve vzduchu a dostávají se inhalací do plic (nebezpečí rakoviny plic), koncentrace radonu se odstraňuje větráním

 

U škodlivých plynů musíme s ohledem na ochranu zdraví rozlišovat mezi zdravotně závadnými a jen rušivými doprovodnými látkami. Zápach je v zásadě rušivý a nepříjemný, ale často se dá označit jako nezávadný. Velké koncentrace oxidu dusíku, oxidu uhelnatého a ozónu jsou naproti tomu zdraví škodlivé a musíme se jim proto nutně vyhnout. Některé plochy jsou na základě tamnějšího podloží ohroženy výskytem radonu. Radonová zátěž se může v případě stávajících budov kvůli chybějící izolaci sklepa dostat až do obytných prostor. Řešením je vzduchotěsný plášť budovy a kontrolované větrání. Měřítkem zatížení vzduchu v místnosti může být koncetnrace CO2 , který se do vzduchu v místosti dostává vlivem lidského dýchání v závislosti na počtu lidí v místnosti a délce jejich pobytu a který se dá dobře měřit.