Stavba pasivního domu
Připravujete se na stavbu nového domu? Postavím vám pasivní dům, který bude úžasně komfortní a zároveň bude šetrný k vašemu zdraví i peněžence.
Většina prvostavebníků se shoduje, že by dnes stavěli jinak.
Z jiných materiál, s jednoduššími technologiemi apod. Řítí se na vás velké množství informací a najít kvalitní informace z oboru, jemuž nerozumíte, je dost obtížné. Často budete narážet na nepřesné a zavádějící informace jež mohou vést k nepříznivým dopadům na vaše budoucí bydlení.
Proto vám doporučuji zaměřit svou energii především na dobrý výběr architekta / projektanta a stavební firmy a uvědomit si základní požadavky na dům:
Funkčnost
Estetické hledisko
Životnost
Cena / výkon
Cena / energetické výdaje
Zdravotní hledisko bydlení
Proč se vám vyplatí stavba pasivního domu
Pasivní dům je jednou větou výborně provětrávaný dům, ve kterém nepotřebujete klasickou otopnou soustavu a přináší vám následující výhody:
- Nízké provozní náklady na energie (až o 90 % nižší než u standardních novostaveb).
- Investiční náklady jsou v průměru jen o 5-10 % vyšší než u klasických staveb a ve většině případů je v plné výši pokryje dotace v rámci projektu Nová zelená úsporám.
- Zdravé a komfortní mikroklima (myslete na zdraví vaše i vašich dětí).
- Zajistí vám nezávislost na nejistých a cenově nestabilních dodávkách energií.
- Možnost získání dotace až 325 000 Kč v rámci programu Nová zelená úsporám.
Neplaťte za zdravé a komfortní bydlení víc než musíte.
Jak na to? Díky projektu Nová zelená úsporám máte možnost zažádat si o dotaci na váš nový dům. To vám pokryje kompletní vícenáklady spojené s investicemi do pasivního domu.
Postarám se za vás o to, aby váš dům splňoval požadavky vedoucí k získání této dotace i o vyřízení potřebné žádosti.
PASIVNÍ DOMY
Pasivní domy mají potenciál výrazně snížit spotřebu energie v budovách. Oproti stávajícím budovám, které jsou spíše tepelnými zářiči, spotřebují o 85-90 % méně energie. Oproti novostavbám splňujícím současné národní normy a předpisy činí tato úspora až 75 %. Název „pasivní dům“ vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to externí zisky ze slunečního záření procházející okny a zisky interní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci tyto zisky „neutíkají ven“ a většinou postačí k zajištění příjemné vnitřní teploty po vytápěcí sezonu. V německy mluvících zemích se trend pasivních domů rychle prosazuje. Velmi tomu napomohl projekt Evropské unie CEPHEUS, který prokázal, že takové domy lze nejen stavět, a obývat,ale navíc je v těchto budovách kvalitnější životní prostředí. Dalším významným přínosem bylo zjištění, že investiční náklady na pasivní domy jsou v průměru pouze o 0-10 % vyšší než na domy klasické.
VÝHODY pasivních domů
- Nízké provozní náklady na energie
- Zdravé a komfortní mikroklima
- Nezávislost na nejistých dodávkách medií
- Vícenáklady 0-10 %, (což je např. cena za dodávku plotu), tedy nikoli 20 – 30%
Nechci zde rozebírat nařízení EU o povinnosti stavět od r. 2019 pouze pasivní domy, jelikož je to příliš vzdálené a rozhodnutí politiků se často mění. Nicméně chci zdůraznit, že tento způsob výstavby není pouze módní trend, který se časem ztratí,ale že je to dlouhodobá záležitost. Definic, co je to pasivní dům, existuje více. Nebudu zde rozebírat ostatní pojmy jako NED, nulový dům, aktivní dům, energeticky optimalizovaný (efektivní) dům. Také je potřeba zdůraznit, že je třeba odlišovat opravdové pasivní domy od těch “rádoby” pasivních neboli lepších NED, které jsou ve věšině případů na trhu nabízeny. Budova, která se vytápí převážně sama pomocí slunečního záření a zpětným získáváním vnitřního tepla. Avšak i pasivní dům má minimální zůstatkovou potřebu tepla, která podle obvyklé definice nesmí překročit 15 kWh/m2 vytápěné plochy za jeden rok. V pasivním domě se můžeme zcela vzdát konvenční topné soustavy, musíme ovšem navrhnout zbytkové vytápění, které pokryje nezbytnou min. potřebu tepla.
DEFINICE PASIVNÍHO DOMU
Budova, která se vytápí převážně sama pomocí slunečního záření a zpětným získáváním vnitřního tepla. Avšak i pasivní dům má minimální zůstatkovou potřebu tepla, která podle obvyklé definice nesmí překročit 15 kWh/m2 vytápěné plochy za jeden rok. V pasivním domě se můžeme zcela vzdát konvenční topné soustavy, musíme ovšem navrhnout zbytkové vytápění, které pokryje nezbytnou min. potřebu tepla.
HLAVNÍ ZÁSADY, KTERÉ JE NUTNÉ DODRŽET
- Orientace budovy s ohledem na přímé sluneční záření resp. Zastínění
- Exponovanost vůči větru
- Velikost budovy – přiměřenost danému účelu
- Tvarové řešení – kompaktnost a členění stavby
- Vynikající tepelná izolace všech částí stavební konstrukce bez tepelných mostů
- Vduchotěsnost obvodového pláště
- Mechanické větrací zařízení s vysoce účinným získáváním tepla tzv. rekuperací
- Kvalita a velikost výplní otvorů okna
- Množství vnitřních tepelných zisků
- Způsob, jakým je zajištěna pohoda prostředí v letním období
ZÁKLADNÍ PARAMETRY PASIVNÍCH DOMŮ
- Potřeba tepla na vytápění max. 15 kWh/m2a – v překladu 15 kWh na m2 za rok, běžná výstavba dnes kolem 80 kWh/m2a.
- Potřeba primární energie max. 120 kWh/m2a – součet vytápění, TV,pomocné a domácí spotřebiče,…)
- Neprůvzdušnost n50 max. 0,6 za hodinu – při určitém rozdílu tlaků (exteriér – interiér) objem vzduchu v domě se může za hodinu vyměnit 0,6, tzn. že musí být zaručená výborná „utěsněnost“ domu, běžná výstavby cca 3 – 5 h-1, , výměna vzduchu v PD pomocí vzduchotechniky (stále čersvý vzduch).
- Četnost překročení nejvyšší teploty vzduchu 25stupňů celsia max. 10% – týká se letního období, kdy je zaručena přijatelná nejvyšší teplota, pouze v ojedinělých případech překročení výše uvedené teploty. Toto kritérium se velmi podceňuje, dnes je stále více dnů, kdy máme doma v letním období velmi nepříjemně, lze se toho vyvarovat.
DALŠÍ PARAMETRY PASIVNÍCH DOMŮ
Má vysoce kvalitní tepelnou ochranu. Neprůhledné konstrukce jako střecha, vnější stěna a podlahová deska mají U-hodnoty max. 0,15 W/m2K. To odpovídá použití standardních izolačních materiálů v tloušťce 25 -30 cm. Okna mají U-hodnoty max. 0,8 W/m2K. Zde jsou nutné tepelně izolované okenní rámy a trojité tepelně izolační zasklení. Izolace a okna se osazují po obvodu tepelné obálky budovy bez tepelných mostů.
Tepelná obálka budovy je současně obklopena jedním vzduchotěsným obalem (vnitřní omítka, osb desky, fólie,…) Tato vzduchotěsnost této obálky budovy musí být přezkoušena tlakovou zkouškou. Výměna vzduchu, která se přitom zjistí se smí pohybovat max. Kolem 0,6/h. Zasklené plochy mají zpravidla vysokou hodnotu celkové energetické propustnosti ve výši 50 – 55%. Solární záření přispívá výrazně k redukci potřeby tepla na vytápění.
Všechny místnosti uvnitř tepelné obálky budovy jsou větrány (v topném období, jinak lze i okny)pomocí větracího zařízení s rekuperací. Ventilátor s úspornou spotřebou odsává vydýchaný vzduch a vyfukuje jej ven. Druhý ventilátor vhání čerstvý vnější vzduch do obytných místností. Oba proudy vzduchu se pak paralelně přivádění do výměníku tepla, aby teplo odpadního vzduchu mohlo „pasivně“ předehřát studený vnější vzduch. Účinnost rekuperace tepla ve výměníku musí být min. 75%, aby byla zaručena jak účinnost tak i tepelná pohoda v místnosti. Potřeba energie pro celkové větrání nesmí překročit 0,45Wh/m3.
ÚKOLY VĚTRACÍ JEDNOTKY
a) Obnova vzduchu v místnosti
- Vlhkost vzduchu
- Koncentrace škodlivin
- Zápach
b) Úprava vzduchu
- Čištění (filtr)
- Vytápění/chlazení
- Vlhčení nebo odvodňování
c) Pasivní rekuperace tepla
- Úspora tepelných ztrát způsobených větráním
- Komfort díky vysoké teplotě přiváděného vzduchu
Dále musíme brát na zřetel neustálý růst cen energií a jeho dramatické kolísání,většina se nových ekologicky přívětivých technologií se přibližuje ke hranici ekonomické návratnosti a stávají se proto atraktivními. Ale je třeba o tomto neustále a objektivně informovat.
V současné době pravděpodobně nejaktuálnější problém je otázka energetické bezpečnosti, tedy závislosti na dodávkách energií, ať již z pohledu energetické bezpečnosti státu nebo z pohledu běžného občana.
Využitím přírodních materiálů a poznatků v oblasti navrhování a výstavby environmentálně přijatelných projektů můžeme výrazným způsobem eliminovat nepříznivý vliv staveb na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Přes vyšší investiční náklady docílíme nízkými provozními náklady velmi rychle úspor, které opodstatní tyto investice.